Třetí gong aneb loutky hrají divadlo

Maňásci, marionety, javajky, či snad raději stínové divadlo? Jaká loutkářská technika je ta pravá pro nově připravovanou inscenaci? V nejmenovaném loutkovém divadle se kvapem blíží premiéra, z čehož jde hlava kolem nejen ředitelce divadla a všem hercům, ale především režisérovi. Při zkoušení nestíhá, v noci hrůzou nespí a vlastně pořád netuší, co si s tím novým loutkovým kouskem počít… A navíc, čím více se premiéra blíží, tím víc se situace na zkušebně komplikuje a šmodrchá. Herci si nepamatují texty, scéna není vyrobená a k tomu ta nová, mladá, krásná herečka, které loutkové divadlo sice vůbec nic neříká, ale zato nadevše miluje zimní sporty…

S inscenací Třetí gong se do NDL opět vrátil tým plzeňské režiséra Tomáše Dvořáka, který je v NDL podepsán již pod celou řadou loutkových evergreenů (Alibaba a čtyřicet loupežníků, Krásný nadhasič aneb Požár Národního divadla, Labutí jezírko aj.). Tentokráte si vzal na mušku téma „divadlo na divadle“. Nebo přesněji – loutkové divadlo na loutkovém divadle!

Čistě iluzivní loutková komedie vznikla při příležitosti 65. výročí založení Naivního divadla a přála by si být oslavou loutkového divadla, jeho technických a uměleckých možností i jeho historie. A především by – v té nejlepší loutkářské tradici – chtěla bez výhrady bavit.